Jak?
Jak a proč se někteří studenti angličtiny rychle zlepšují?
A proč se ostatní studenti zlepšují pomalu nebo vůbec?
Není to inteligencí.
Učil jsem právníky, doktory, vědce a další studenty vysokého IQ, kteří udělali pokrok rychlostí hlemýžďů.
Není to motivací.
Měl jsem studenty, kteří byli bez práce, na mizině a zoufale hledali výhody, které by měli z angličtiny… ale zůstali zaseknutí jak v angličtině tak v životě.
A není to přirozená dovednost.
Viděl jsem, jak se studenti učí nová slova, nová pravidla, novou výslovnost rychle – rychleji než všichni ostatní studenti v místnosti – pak se příští týden vrátí a nepamatují si ani jedno z nich.
Přesto ostatní studenti – kteří se ve všech oblastech jeví jako velmi průměrní – dělají věci, které byste mohli závidět.
Cestují po světě… dělají si nové přátele… a dělají zajímavou práci… vše v angličtině.
Říkám jim Super studenti.
Tak jaké je jejich tajemství?
Prozradím vám to.
Ale nejdřív příběh…
Příběh dvou studentů
(POZNÁMKA: Následující příběh je pravdivý. Je to kombinace studentů, které jsem znal z deseti let, kdy jsem byl učitelem na cestách v Praze, než jsem začalvyučovat Vigovu metodu.)
STUDENT 1
V pondělí ráno.
Vejdu do kancelářské budovy v centru Prahy.
Recepční mě zdraví. Zdravím jí zpět.
Vejdu do konferenční místnosti, a když si vyndám poznámky a vypnu si telefon, přinese mi moje obvyklé cappuccino.
O pár chvil později vejde moje studentka Markéta.
Markéta má novou práci v mezinárodní společnosti a necítí se dobře, když mluví o své práci.
Máme lekci.
Vybere článek ze zpráv a my o něm diskutujeme – nová slova, výslovnost, téma…
Nic neobvyklého.
Po 60 minutách odcházím na další lekci a Markéta se vrací ke své práci.
STUDENT 2
V pondělí ráno, o něco později…
Vejdu do jiné pražské kancelářské budovy.
Další recepční, další zasedací místnost, další cappuccino.
Ale tentokrát je mým studentem Václav.
Rád si s Václavem povídám.
Mluvíme o jeho víkendech, jeho rodině, jeho práci…
A na konci šedesáti minut, kdy mi podepíše prezenční listinu, jdu na další lekci a on se vrátí do své kanceláře.
O šest měsíců později…
Lekce s Markétou teď vypadá takhle:
Používá nová slova, dělá méně chyb a může mluvit o více tématech a cíti se uvolněněji při mluvení.
Lekce s Václavem vypadá takhle:
Stále používá stejná slova. Dělá stejné chyby. A mluví o stejných tématech.
Oba se mnou mají jen hodinu týdně.
Tak proč tito dva studenti dostávají tak odlišné výsledky?
Proč se Marketa v angličtině každým dnem zlepšuje a proč se Václav zasekl?
Není to inteligencí; oba chodili na univerzitu a mají náročnou práci.
Není to motivací; oba potřebují pro svou práci lepší angličtinu.
A není to lenost; oba se probudí brzy a zůstanou zaneprázdněni celý týden prací, rodinou a koníčky.
Ano, Marketa používá konverzační plán.
Ale s Václavem mám větší vztah.
Tak co se děje?
Abych na to odpověděl, musím vám ukázat, jak vypadá zbytek jejich týdne.
Od konce naší lekce až do začátku naší další lekce budou oba vzhůru přibližně 111 hodin.
Kromě práce a jídla a obvyklých věcí, jak využívají ten čas?
Jste připraveni zvládnout tajemství super studentů?
Nyní můžete vlastnit jejich strategie…
111 hodin v životě uvízlého studenta
Václav jede do práce metrem.
Každý den je to třicet minut mezi jeho dveřmi a stolem v práci.
Jakmile se dveře vlaku zavřou, vytáhne telefon a buď hraje hru, nebo čte nejnovější noviny.
O polední přestávce chodí s kolegy do restaurace.
Jejich oblíbená témata?
Drby z kanceláře… sportovní… počasí…
Po práci je to zase třicet minut metrem a třicet minut na telefonu.
Přijde domů, políbí svou ženu, pomojí psa, pak jde do své kanceláře, kde odloží tašku a zapojí telefon.
Na stole vidí roztrhanou, obarvenou kopii Murphyho anglické gramatiky v praxi.
„Po večeři si prostuduji stránku,“ říká si.
Neudělá to.
Místo toho se dívá na místní zprávy se svou ženou a usne.
Dělá to každý den, od pondělí do pátku, až o 111 hodin později je čas na další lekci angličtiny.
111 hodin v životě super studenta
Markéta jela autem do kanceláře.
Jakmile se dveře zavřou, zmáčkne na svém telefonu „play“ a poslouchá americký podcast.
Během polední přestávky jde do parku a přečte si webovou stránku z Velké Británie, která je ideální pro její úroveň.
A večer sleduje pořad na Netflixu pomocí správné kombinace obtížnosti, titulků a opakování.
Rozdíl, na kterém záleží.
Marketa a Václav nejsou jedineční.
Viděl jsem jejich příběhy znovu a znovu.
Studenti, kteří denně procvičují angličtinu, se neustále a stabilně zlepšují.
Zatímco studenti, kteří neprocvičují angličtinu denně, se zlepšují pomalu, sporadicky a někdy vůbec.
Podívejme se na čísla.
Celkový čas Markéty strávený s angličtinou každý týden: 8 hodin
Václavův celkový čas s angličtinou: 1 hodina
Není v tom velký rozdíl.
Je to malý rozdíl.
Ale je to rozdíl, na kterém záleží.
Jak studovat angličtinu denně, stát se super studentem a zvládnout angličtinu bez škol a pravidel
A co vy?
Zasekli jste se?
Chcete se také stát super studentkou?
A jste připraveni konečně zvládnout angličtinu?
Nyní můžete…
- Vlastněte tajnou metodu Super studentů…
- Objevte správný způsob, jak si dělat anglický deník…
- A konečně zvládněte angličtinu bez škol a pravidel…
Napsat komentář